Den 12 až 14

Ještě lehce unaveni vínem jsme se vydali prozkoumat australské Blue Mountains. Prstem na mapě jsme vybrali nejlepší a nejkratší cestu vedoucí přes velké předělové pohoří. Michal chtěl dát slovu dálnice druhou šanci a tak jsme vyrazili směr městečko Putty (pro IT: tunel tam nebyl, zato díra to byla solidní ;-) ). Co myslíte?. Tak dlouho jsme čekali na slíbenou dálnici, až přišla ještě užší silnička, na kterou nesměla auta s přívěsem kvůli sklonu silnice a množství zatáček, po kterých jsem měl vykroucené ruce natolik, že podrbat se levou rukou pod pravou lopatkou nebyl problém. V horách tma přichází o trochu rychleji a tak jsme začali hledat místo na přespání s předstihem. Za úplné tmy plné noční zvěře jsme dorazili k zázračnému místu „Grey Gum coffee“, kde nám bylo sděleno, že přespat můžeme zadarmo, uvařili nám kafe a předali klíče od sprchy (teplá sprcha je při tomhle cestovaní celkem vzácnost).

Nabalení Australani se tam na nás koukali trochu jak na kuriositu, protože venku začínalo pěkně přituhovat a my jim řekli, že spíme v autě. Horká sprcha vše zachránila a my podpořili naší pověst ranním cvičením před snídaní v krátkých tričkách. (Australani při pohledu na klikujícího Michala šeptali nevěřícně Kláře do ucha:“On jako vážně chce být fit, co?“ a raději prchali, aby to ty jejich špíčky náhodou taky nelízlo…)

Druhý den jsme dojeli do městečka Wentworthfalls ležícího v Blue Mountains.

Přechrápli jsme za místní uměleckou školou, která byla přes víkend naštěstí zavřená a hurá na túru do Blue Mountains. Je to kaňon jako hrom, zahalený do modrého omamného oparu vytvořeného výpary eukalyptových olejů. Celí rozradostnění (asi těmi výpary) jsme nandali pohorky a tradá na nejtěžší a nejdelší track skrz kaňon a po skalní stěně.

Nelitovali jsme. Parádní výhled, zvířena a vodopády. 12 kilásků po skalách, takže jsme dorazili kolem času večeře a jako bonus osprchovaní ledovými prameny vodopádů :-)

Skočili jsme do auta a přejeli shlédnout místní pověst o šamanovi, který, aby je ochránil, proměnil své 3 dcery v kámen. Bohužel neochránil sebe a byl zabit, takže jeho tři dcery stojí dodnes na „Point Echo“ a odolávají náporu asijských turistů.

Protože se náš čas žádosti o visum nachýlil, skočili jsme do auta a hurá na Sydney.