Den 82 až 90

Čas je nemilosrdný a my měli před sebou poslední týden cesty. Vlastně 3, ale 2 týdny jsme věnovali prodeji auta a všem administrativním věcem, které musíte zařídit, než zase naskočíte do letadla. Cesta směrem na jiho-východ byla dlouhá. Během týdne jsme měli ujet 3165km a dostat se tak do naší startovní pozice, Gold Coast s mezipřistáním v národním parku Carnarvon. Ne že bychom se už nechtěli nikde zastavovat a objevovat pro nás neobjevené, ale ono toho po téhle cestě zas moc není. Tedy pokud ovšem nemáte další měsíc na to zajet na severní poloostrov, Cairns a bariérový útes. My jsme ten čas neměli a ztrátu, že neuvidíme předražený korálový útes jsme si vynahradili tím, že přeci jen jedeme ještě do Asie. Nejsme znalci a tak je nám jasné že rozdíl mezi Thajským korálovým útesem a Australským bariérovým asi nepoznáme.

První zastávkou bylo turisticky nepropagované letiště Dalywaters. Jedná se o vůbec první mezinárodní australské letiště, jehož význam nezeslábl ani v době WWII. Trochu nás zarazilo, že je kompletně rozpadlé a neutěšila nás ani zrezlá cedule australské vlády s příslibem vybudování národní památky. Zajímavé místo, jen škoda, že tak zanedbané.

Večer jsme při hledání místa na táboření náhodně sjeli z dálnice a našli část původní Stuart Hwy. Parádní místo na táboření.

Další den jsme na Roadhousu Three Ways dokrmili Drobka a vydali se za vycházejícím sluncem.

S přespáním na jednom z odpočívadel jsme dorazili do né moc malebného města Mount Isa, kde je skoro každý obyvatel zaměstnán v místních ocelárnách. Trochu to narušují prodavačky v asi 4 supermárketech.

Po Mount Isa přišlo na řadu hezké malé zapadlé městečko Cloncurry, které nás přesvědčilo, že hazardní hry jsou všude, ale dopravní prostředky se mění.

Následovalo přechrupnutí na odpočívadle a městečko Winton, které je jednou z hlavních součástí Australské historie. Narodil se zde folkový zpěvák Banjo Peterson, který složil písničku „Waltzing Matilda“ jež je považována za neoficiální Australskou hymnu.

Cestou jsme viděli něco vzácných stromů a divoké zvířeny.

S historií dalšího města nám nemusel pomáhat ani průvodce. U silnice totiž parkovalo pár boeingů. Malé městečko Longreach je rodištěm australské letecké společnosti Quantas, která sem stále zajišťuje leteckou přepravu. Na letadlo se tu čeká jak na autobus.

Teď měl přijít již zmiňovaný národní park Carnarvon, ale bohužel začalo pršet. Jak jednou na východním pobřeží začne pršet, prší týden a tak nám nezbylo nic jiného než cestu na Gold Coast trochu urychlit. Brisbane bylo po cestování na téměř opuštěných silnicích drastickou změnou. Naštěstí autoplachá posádka auta zachovala klidnou hlavu a úspěšně dorazila až na Gold Coast. Zlaté road trainy.