Jsme v Austrálii!!!

Přílet byl malé drama. Do Austrálie jsme dorazili dle plánu v pátek před jednou hodinou ranní a čekala na nás celní a imigrační kontrola. Vystrašeni z načtených pokynů o tom co smíme a nesmíme do Austrálie přivézt, plakátů oznamujících, že na nás na letišti čekají roztomilí psi, kteří odhalí i dobře ukrytý banán, jsme přiznali 2 tatranky v kufru. Pokud totiž něco nepřiznáte a odhalí to až celníci, tak nejen že to vyhodí, ale ještě vám napaří pokutku za pašování jejíž nejnižší hranice se rovná 3 plným nádržím auta (nebo jak pravila Klára jedněm novým kozačkám). Takže, dopadlo to tak, že si nás paní celnice vzala diskrétně stranou, aby zjistila, co že to vezeme s sebou za jídlo? Když jsme se zodpovědně přiznali k tatrankám, shovívavě nás poplácala po zádech a popřála šťastný pobyt. Tak nevim… ani toho psa nám neukázali :-)

Zážitek z letu jsme raději už vytěsnili. Mlžně si vybavuju koloběh: sundat pásek, sundat hodinky,nandat pásek, nandat hodinky, vyndat pas, zandat pas, úsměv příliš milého stewarda, amaroun v umělohmotné krabičce, půl hoďka spánku, žlutý amaroun, půl hodinka spánku, sundat pásek, nandat pásek, sundat hodinky, nandat hodinky... atd. (ten pásek šel dolu šestkrát)

V Brisbane jsme si pár hodin schrupli na gauči (konečně v horizontální poloze!) odletové haly a pak sedli na autobus, který nás dovezl až před brány Bluewaters Bay.

Zatím ani jeden klokan, krom těch všudypřítomně kreslených, ale stejně tak jsme nepotkali krokodýla ani žraloka J Zato s pavoukem a švábem už jsme tu čest měli…